KNIHOVNA
ČLÁNKY
-AGROCHEMIKÁLIE
-HNOJIVA A OSIVA
-CHOV ZVÍŘAT
-MECHANIZACE
-KOMODITY
-REGISTROVANÉ PŘÍPRAVKY
-EKONOMIKA
-FINANCE
-STÁTNÍ INSTITUCE
-KOMORY A SVAZY
-ŠKOLY A VÝZKUM
-TISK A INFORMACE
-UŽITEČNÉ ODKAZY
-PŘEVODY JEDNOTEK
-VYHLEDÁVAČE
-SLOVNÍKY
-KE STAŽENÍ
-


Facebook
LeadingFarmers.sk > Knihovna > Evropská unie

Stav přípravy ČR na vstup do EU (2003/9)

1.1.2006, zobrazeno 1043x

Stav přípravy ČR na vstup do EU k datu 1.5.2004

Obsah :
Vyjednávání o vstupu do EU - Kodaň
Příprava PA
Programové dokumenty pro financování podpor EU (HRDP, OP)
Zjednodušená administrace podpor po vstupu ČR do EU
Reforma SZP - Lucemburk červen 2003-09-03
Zapojení pracovníků resortu do struktur EU - „Komitologie“

Ad1.
Jak vyjednávání v Kodani vypadalo?
Samotné jednání v Kodani bylo završením dlouhého procesu přípravy na vstup ČR do EU v oblasti zemědělství. Proces byl zahájen v r. 1997. Vyjednávání v Kodani mělo od počátku některé nepřekročitelné limity (rozpočtový strop, většina produkčních kvót a limitů, úroveň sazeb přímých plateb aj.). Změny bylo možné očekávat u dosud neuzavřených oblastí (KBTPM, škrobu, ovcí aj.). I přesto u citovaných komodit byly vyjednány poměrně významné nárůsty, takže s výjimkou cukru se podařilo vyjednat limity, zajišťující větší rozměr zemědělské produkce, než je v současnosti dosahován.

Co zásadního se podařilo dohodnout?
Souhrnně vzato, Kodaňský summit EU 13.12.2002 vymezil základní podmínky pro zemědělství ČR po vstupu, které se týkají produkčních limitů, minimální výše přímých podpor ze zdrojů EU (u většiny komodit na počáteční úrovni 25 % podpor stávajících zemí EU) a celkové výše zdrojů na strukturální podpory (horizontální plán rozvoje venkova a sektorový operační plán). U přímých podpor byla projednána možnost jejich navýšení z národních zdrojů do dohodnuté úrovně (u většiny komodit na počáteční úroveň 55 % podpor stávajících zemí EU). Do zemědělství ČR se tak může v období 2004 - 2006 dostat 2,5krát (při uvažování jen zdrojů EU) až 5krát (při uvažování i národních zdrojů) více přímých podpor, než je tomu v současnosti (2001 - 2002). Proti tomu je nutno počítat s tím, že čeští zemědělci se ocitnou na jednotném trhu EU bez celních hranic a budou muset přímo tvrdě konkurovat zemědělcům stávajících zemí EU (se 100% úrovní podpor), ale také zemědělcům kandidátských zemí, a to za předpokladu růstu cen vstupů, především ceny práce a půdy.

Vyjednaná výše produkčních limitů
Oblast Výsledky jednání s EU
Některé plodiny na orné půda - plocha (ha) 2 253 598
Referenční výnos (t/ha) 4,20
Mléko (dodávky, př. Prodeje) (t) 2 682 143
(pro r. 2006 rezerva 55 788 - 2 737 931)
Tučnost mléka (%) 4,21
Krávy BTPM (ks) 90 300
Zvláštní prémie skotu (ks) 244 349
Porážková prémie skotu - dospělý skot, telata (ks) 483 382,
27 380
Cukr celkem (t) 454 862
Škrob (t) 33660
Len - dlouhé a krátké vlákno (t) 1 923,
2 866
Ovce (ks) 66 733

Sušená píce (t) 27 942
Zpracované ovoce a zelenina - rajčata, broskve, hrušky (t) 12 000,
1 287,
11

Ad 2.
Současný stav budování platebních agentur pro SZP
Základním úkolem je dobudování platební agentury, která je ústřední institucí pro přijímání finančních prostředků EU do českého zemědělství.
Bylo přijato rozhodnutí, že do konce roku by mělo dojít ke sloučení dvou doposud připravovaných platebních agentur, a to ihned jak to bude legislativně umožněno (nutná úprava zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství).
Doposud byl SZIF připravován na administraci v oblasti Společných organizací trhu (zejména intervence, vývozní subvence, systém kvót, systém dovozních a vývozních licencí). Agrární platební agentury měla být připravována v rámci MZe a vycházet ze zkušeností s programem SAPARD, kromě výdajů v oblasti orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (angl. EAGGF) - uskutečňované tzv. Operačním programem (OP), má financovat v záruční sekci HRDP a přímé platby. Tzn. v oblasti strukturálních fondů (OP) by PA vykonávala činnost Zprostředkujícího subjektu (IB - intermediate body) na základě Smlouvy o delegování činností mezi Řídícím orgánem (MA) a IB. Rovněž tak by na základě smlouvy o delegování činností s Platebním orgánem (paying authority) MF Národní fond plnila funkci platební jednotky.
Delegování určitých činností Platební agentury pro záruční sekci se předpokládá u obchodních mechanismů v oblasti kontrol na Celní správu a u příjmu žádostí na přímé platby, kde by bylo využito regionálních pracovišť MZe v okresech. Platební agentura by měla svá regionální pracoviště (celkem 7) na úrovni NUTS II. Navrhujeme sloučení s pracovišti SAPARD a využít tak zkušeností v oblasti projektových žádostí pro OP a vybrané HRDP.
V současné době vytvořen na MZe pracovní tým pro budování APA v počtu cca. 60 pracovníků. Agentura SAPARD má 113 pracovníků, SZIF 245 pracovníků. Možnost rozšíření o dalších 100 pracovníků je dle usnesení vlády 627/2003.

Ad 3.
Programové dokumenty
a) HRDP
Jedním z důležitých kroků při budování stabilního zemědělství po vstupu do Evropské unie bude implementace dvou programových dokumentů zaměřených na rozvoj venkova a zemědělství, Operačního programu „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (OP Zemědělství), který umožní ČR dosáhnout na finanční prostředky Orientační sekce Evropského zemědělského a záručního fondu (EAGGF) a Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG) a „Horizontálního plánu rozvoje venkova“ (HRDP), který nám otevře přístup k prostředkům Záruční sekce EAGGF.
Cílem programového dokumentu HRDP je zmírnit rozdíly v rentabilitě podniků v méně příznivých oblastech, které vyplývají z rozdílných přírodních podmínek, zlepšit nepříznivou věkovou strukturu zemědělců, snížit zornění půdy, zabránit erozi půdy a v dostatečném rozsahu zajistit obhospodařování zemědělské půdy v souladu se Zásadami správné zemědělské praxe.
Celková předpokládaná finanční částka na HRDP pro období 2004 -2006 činí
cca 18 mld. Kč, z toho příspěvek ze strany EU činí 14 488 mld. Kč.
Platby zemědělcům prostřednictvím HRDP jsou nárokového charakteru. Stěžejní opatření HRDP, kterými jsou agro-environmentální opatření a méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními, jsou již od roku 2001 alespoň částečně součástí dotační politiky Ministerstva zemědělství.
HRDP byl odeslán na Evropskou komisi v červenci 2003. V srpnu t.r. nám Evropská komise sdělila, že HRDP v podstatě splňuje požadované formální náležitosti a že v horizontu několika málo měsíců započnou neoficiální jednání o jeho konečné verzi.

b) Operační program Zemědělství
Pro přípravu na čerpání prostředků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) - sekce orientační a Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FIFG) v období 2004 - 2006 byl připraven operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (dále jen OP Zemědělství). Jedná se v podstatě pokračování programu SAPARD v podmínkách členství v Unii.
OP Zemědělství je zaměřen na zvýšení HDP a zaměstnanosti v ČR, na zachování životního prostředí, na zajištění trvale udržitelného polyfunkčního rozvoje venkova založeného na trvale udržitelném zemědělství, lesním hospodářství a vodním hospodářství a rybářství, v integraci s kvalitním zpracováním zemědělských produktů.
V OP Zemědělství jsou navrhovány 3 priority. První priorita je zaměřena na zvyšování konkurenceschopnosti multifunkčního zemědělství a lesnictví, včetně investic do zemědělského majetku a zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketingu. Druhá priorita svými opatřeními podporuje rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání. V rámci opatření na podporu rozvoje venkova bude realizováno také podopatření LEADER+, protože samotná iniciativa LEADER+ nebude pro programové období 2004 - 2006 novým členským zemím otevřena. Třetí prioritou je technická pomoc určená na podporu realizace úkolů v rámci OP Zemědělství. Podíl strukturálních fondů na financovaní opatření je v rozmezí 50-100% podle opatření.
Spolu s OP Zemědělství byl připraven i Programový dodatek Operačního programu „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“, který dále rozvádí a upřesňuje opatření, podopatření a aktivity specifikované v OP Zemědělství.
Návrh OP Zemědělství byl na konci roku 2002 předložen do vlády a dne 22. ledna 2003 byl vládou projednán a schválen. OP Zemědělství spolu s Programovým dodatkem byl odeslán na Evropskou komisi 4. března 2003 a MZe obdrželo 16.května 2003 tzv. „letter of admissibility“, kterým EK přijímá OP Zemědělství k negociacím o jeho obsahu.
Další přípravy na vstup do EU probíhají v resortu zemědělství jak po stránce institucionální, tj. založením a zahájením činnosti Řídícího orgánu OP a Platební jednotky, tak po stránce administrativní, tj. přípravou manuálů, žádostí o podporu z EAGGF a FIFG, přípravou finančních toků, kontroly a monitorování.
V souladu s touto přípravou byla provedena řada organizačních změn a byly posíleny ty odbory, které se na přípravě vstupu podílejí. Gesci za dokončení OP Zemědělství a Programového dodatku k OP Zemědělství a jeho úspěšnou realizaci má odbor MZe „Řídící orgán OP“. Oblast zabezpečení realizace OP Zemědělství bude delegována Řídícím orgánem OP na Agrární platební agenturu, v jejímž rámci bude fungovat Platební jednotka pro OP Zemědělství.
Činnost Platební jednotky pro OP Zemědělství je v současné době zaměřena na zpracování operačního manuálu, manuálu finančních toků pro OP a manuálu postupů při čerpání pomoci z EAGGF a FIFG.
V současné době probíhají negociace s Evropskou komisí o Národním rozvojovém plánu (NRP), který zastřešuje všechny programové dokumenty a tedy i Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. První kolo negociací proběhlo dne 1. srpna 2003 v Praze, druhé kolo pak 18. a 19. srpna 2003 v Bruselu a závěrečné jednání je stanoveno na 12. září 2003 na ředitelství pro regionální politiku (DG Regio) v Bruselu. Na všech jednáních je přítomen zástupce Řídícího orgánu OP Zemědělství.
Záměrem EK je dokončit projednávání programových dokumentů do konce roku 2003 a zároveň dosáhnout neoficiálního schválení programových dokumentů tak, aby již začátkem roku 2004 mohly být podávány první žádosti o spolufinancování projektů z EAGGF a FIFG. K oficiálnímu schválení programových dokumentů může dojít až po vstupu ČR do EU, v časovém rozmezí 3 měsíců. Protože oficiálním schválením OP Zemědělství dojde i k uvolnění alokace ze strukturálních fondů, bude muset být rozjezd projektů podávaných po 1. lednu 2004 financován ze soukromých zdrojů, popř. ze státního rozpočtu.
Určitý problém se nyní jeví v tom, že MF na žádost EK přepočítalo příspěvky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na běžné ceny a tím došlo ke značnému navýšení alokace, v případě EAGGF a FIFG ze cca 153 mil Euro na 173 mil. Euro za období 2004 - 2006. Navýšením alokovaných finančních prostředků z EAGGF a FIFG dochází adekvátně i k navýšení spolufinancování ze státního rozpočtu ČR. Zajištění finančních prostředků na straně státního rozpočtu je ovšem podmínkou pro obdržení finančních prostředků ze strany EU.

Ad 4.
Systém jednotné platby na plochu SAPS
ČR bude pro čerpání finančních prostředků z EU uplatňovat namísto standardního systému prostřednictvím IACS (žádosti se podávají na jednotlivé dotace) zjednodušený systém přímých plateb nazývaný režim jednotné platby na plochu
(ingle area payment scheme-SAPS) při zachování vymezených kontrolních funkcí prostřednictvím IACS. V této fázi je k dispozici návrh nařízení Komise k provádění režimu jednotné platby na plochu v nových členských státech, k němuž česká strana zaslala své připomínky. Návrh zahrnuje také partii týkající se tzv. dobrých zemědělských a environmentálních podmínek (eroze půdy,organické části v půdě, minimální úroveň udržování půdy, struktura půdy).
Podstatou zmíněného systému na rozdíl od standardního systému je, že se celkový finanční balík přímých plateb EU, vypočtený jako součet nárokových plateb pro příslušný rok na jednotlivé komodity (tj. národní limit krát příslušná sazba krát procento krácení) rozdělí na každý hektar oprávněné výměry zemědělské půdy, tj. na ornou půdu, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady. Celkový balík je stanoven ve výši 190,7 milionů EURO,
Minimální výměra zemědělské půdy v zemědělském podniku, na kterou lze platbu získat, bude pro ČR 1 ha (nové členské státy mohou stanovit 0,3 - 1 ha). Oprávněná výměra bude ve výši 3,65 až 3,7 mil. ha, pro r. 2004 se výše jednotné platby na hektar předběžně odhaduje ve výši cca 1600 Kč/ha.
Podmínkou platby je, aby zemědělec (zemědělský podnik) měl provedenu příslušnou registraci půdních bloků na příslušné Zemědělské agentuře v místě bývalých okresních měst. (viz vyhláška 167/2003 Sb. k zákonu o zemědělství 252/1997 Sb. ve znění zákona 128/2003 Sb.). Pokud ještě k této registraci nedošlo, je nezbytné o ni požádat nejpozději do 6 měsíců od vstupu jmenované novely zákona v platnost, tj. do 5.12.2003. Případné změny ve využívání je nezbytné také hlásit. Dále budou členským státem stanoveny minimální podmínky správné zemědělské praxe a podmínky ochrany životního prostření. Při tom budou brány v úvahu místně specifické charakteristiky jako jsou půdní a klimatické podmínky, současný systém hospodaření, využití půdy, osevní postupy, zemědělská praxe a zemědělské struktury.
Proto, aby mohl farmář čerpat z výhod jednotné platby na plochu, bude muset předložit k datu určenému členským státem, které však nepřesáhne 15.červen 2004, žádost vyjadřující plochy oprávněné pro platbu. Pokud se týká termínu výplaty, Evropská komise navrhuje výplatu po 1.12 2004, nejpozději do 30.4.2005. MZe navrhuje termín výplaty od 1.10.2004, zejména s ohledem na skutečnost, že podle většiny základních nařízení o platbách u jednotlivých komodit je stanoveno datum k výplatě od 15.10. a 15.11. Proto není důvod, proč platby oddálit. Současně je navržena možnost výplaty zálohy ve výši 50% platby před 1.12.2004 v případě ekonomických potíží zemědělců.Ze systému jednotné platby na plochu nelze žádné plodiny nebo komodity vyjmout.
Co přinese systém jednotné platby na plochu českým zemědělcům:
Zjednodušení systému a kontrol.
Podstatně se sníží nebezpečí nevyčerpání některých plateb.
Nebude povinnost 10% uvedení půdy do klidu.
Celkový větší objem peněz. Do národní obálky jsou totiž započítány všechny přímé platby na plné vyjednané kvóty, při cíleném systému přímých plateb by platby byly provedeny jen na skutečnost, která je u některých komodit nižší než vyjednaná kvóta (mléko, porážkové prémie).
Snazší přechod na reformovanou zemědělskou politiku, tj. částečné odpoutání plateb od produkce (tzv. decoupling).
Je samozřejmé, že každé zjednodušení přinese přerozdělení peněz, neboť platby půjdou i na plodiny, které jinak nejsou přímými platbami podporovány, (např. sady, vinice, konzumní brambory, cukrovka, mák, hořčice, zelenina). Snahou MZe je minimalizovat nepříznivé dopady u některých komodit a proto chce tuto „nespravedlnost“ řešit v rámci dorovnávání přímých plateb tzv. národní komplementární platbou. MZe spolu s Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky vypracovává ekonomické porovnání jednotlivých alternativních řešení systému dorovnávání tak, aby bylo nalezeno takové kompromisní řešení, které sníží určitou „nespravedlnost“ přerozdělení, ale zachová výhodu zjednodušeného systému jednotné platby na plochu. Uvažuje se o diferencovaném vyplácení národních komplementárních plateb do „ohrožených sektorů“. Suma dorovnávání pro určitý sektor však nesmí překročit povolenou výši dorovnávání pro daný sektor. Návrh systému dorovnávání včetně potřebných administrativních mechanizmů a příslušných termínů výplat se v současné době připravuje, nevládní organizace byly vyzvány k podání vlastních návrhů na řešení. Maximální možné národní dorovnávání podle Přístupové smlouvy je ve výši 7,5 mld. Kč.

Práce na přípravě realizace dorovnání z národního rozpočtu bude probíhat ve 3 následujících etapách:
platby vyplácené v roce 2004 - před vstupem do EU,
platby vyplácené po vstupu do EU v roce 2004,
platby vyplácené po vstupu do EU v období 2005 - 06.
Účelem je zajistit vyplacení prostředků top-up před vstupem do EU, tak aby MZe nemohlo být napadeno z nehospodárného nakládání s prostředky státu a to tak, že všechny prostředky budou vyplaceny beze zbytku. Platba v předstihu umožní žadatelům zmírnit období přechodu na systém plateb poskytovaných v rámci Společné zemědělské politiky (SZP), který platbu na plochu realizuje v plné výši až v období po sklizni tj. od 16.listopadu a nikoliv, jak tomu je zvykem v ČR, formou plošné zálohy a doplatku.
Vzhledem k tomu, že plošné hektarové dorovnání na ha zemědělské půdy by mělo za následek více či méně výrazné poškození některých sektorů (chov hospodářských zvířat, produkce speciálních osiv, pěstování přadných rostlin, produkce bramborového škrobu, pěstování chmele), je návrh zaměřen na ty sektory, které se v případě nedostatečné podpory jeví jako nejvíce ohrožené.

Proto bylo navrženo vyčlenit z celkové částky, uvažované pro komplementární platby, finanční prostředky na podporu vybraných komodit rostlinné a živočišné výroby. Zbytek rozdělit na ornou půdu, ve smyslu definice obsažené v §3i zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb., dle kterého je ornou půdou zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny a která není travním porostem dle písmene b), čímž dojde k dočerpání veškerých poskytnutých finančních prostředků.
Vzhledem ke snaze o zachování zjednodušené administrativy a vzhledem ke struktuře plateb se předkládaný návrh soustředí na dorovnání následujících sektorů, které jsou následně popsány:
Chmel
Osivo pícnin a lnu
Ovce a kozy
Krávy bez tržní produkce mléka
Skot
Pěstování plodin na orné půdě.
Následující sektory:
podpora výroby bramborového škrobu
podpora sektoru mléka
zůstávají v rámci tržních opatření v působnosti platební agentury SZIF (APA), která má zpracovány návrhy administrace těchto opatření.

Chmel
Komplementární dorovnání do výše max. 30% sazby EU na celkovou výměru registrovaných (6 148 ha) chmelnic. Plná výše platby na ha, poskytovaná na základě ustanovení základního NR 1696/71, činí 480 EUR/ha, maximální hranice národního navýšení tedy činí 4 320 Kč/ha. Celkový rozpočet představuje cca. 26 566 tis. Kč.

Osivo pícnin a lnu
Návrh dorovnání platby na osivo pícnin a lnu 30% sazby EU pro objem výroby certifikovaného osiva za průměr let 1996/97 -2000/01 dle základního NR 2358/71. Při průměrné částce 2 480 Kč/t, představuje celkový objem potřebných prostředků 26 437 tis. Kč.
Návrh reformy společné zemědělské politiky začlenil platbu na osivo, jako jednu z přímých plateb do jednotné platby na farmu. Jednání Evropské rady v Lucemburku vyčlenilo podle "CAP Reform - Presidency Compromise" podporu osiva z jednotné platby na farmu. Evropská unie tímto zachová možnost poskytovat cílenou podporu na produkci osiva v členských zemích.

Ovce a kozy
ČR má přiděleno 66 733 limitů (prémiových práv) na bahnice (včetně koz), což představuje při uplatnění možnosti dorovnání ze strany ČR na částku 696 Kč (zaokrouhleno na 700 Kč) na 1 přiznaný limit, celkem 46 713 tis. Kč.

Krávy bez tržní produkce mléka.
U KBTPM má ČR přiděleno 90 300 limitů (prémiových práv) což představuje při uplatnění možnosti dorovnání ze strany ČR na 4 225 Kč - skutečnost r. 2003 plus 10% na 1 přiznaný limit (tj. v r. 2003 je tato částka 7 000 Kč/ks, pro výpočet limitu na ks: 110% = 7 700 Kč od této částky je odečteno 25% - přímé platby obsažené v sumě financí nabídnutých EU tj. 190,7 mil EUR, tedy 2 625 Kč/ks proto 7700-2625 = 5 075 Kč, na 1 VDJ bude přispíváno částkou 850,- Kč, po odečtení je výsledná částka příspěvku na KBTPM 4 225,- Kč) tj. celkem 381,517 mil. Kč.

Skot
K zachování určité intenzity zemědělské výroby je navrhováno udržet částečné komplementární dorovnání a to ve výši 850 Kč na VDJ.
Co se týče rozpuštěné platby na skot, návrh na společnou platbu činí 850 Kč na 1 VDJ. Společná platba na skot by tedy činila 936 391 tis. Kč (dle schématu přepočítávacích koeficientů).

Orná půda
Pro dorovnání poskytované ve smyslu Podpory některých plodin pěstovaných na orné půdě NR 1251/99 je navrženo použít plošný, plodinově nespecifický princip dorovnávání na ha orné půdy ve smyslu definice obsažené v § 3i zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. Přechodem na zjednodušenou platbu na plochu (SAPS) přestala platit podmínka plodinově specifického vyplácení podpory a v důsledku toho i podmínka uvádění půdy do klidu.
V současné době s ohledem na skutečnost, že není schválen SR, ale zejména proto aby celá částka byla vyčerpána, nelze stanovit fixní částku na ha. Ta bude odvislá i od počtu podaných žádostí. Výměra orné půdy se kterou je v návrhu počítáno je cca 2 771 tis. ha.

Ad. 5
Reforma Společné zemědělské politiky
(Výsledky jednání Rady ministrů zemědělství, Lucemburk, 26.6.03)

Úvod
Dne 26.6.2003 skončila jednání Rady ministrů zemědělství členských států EU (za účasti ministrů kandidátských zemí), která se týkala reformy Společné zemědělské politiky. Jedná se v pořadí již o třetí reformu. První je známa jako MacSharryho reforma 1992, další jako Agenda 2000 a třetí je právě dohodnutá reforma. V této souvislosti je třeba uvést, že třetí reforma nebyla plánována na rok 2003, ale stala se jí díky rozšíření agendy tzv. střednědobé zprávy (Mid Term Review). Střednědobá zpráva, která byla vydána dne 10.7.2002, měla za cíl vyhodnotit druhou reformu a nastolit další kroky. Přerostla však v zásadní reformu dosavadní podoby Společné zemědělské politiky.
Cílem všech reforem Společné zemědělské politiky je zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU tak i mimo ně, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat. Zjednodušeně řečeno, zemědělský producent se má díky těmto reformním krokům stále více orientovat ve svém rozhodování na signály trhu a požadavky společnosti (spotřebitele).

I. Hlavní výsledky stávající reformy Společné zemědělské politiky (SZP)
Reforma zahrnuje dvě oblasti:
horizontální oblast
tržní opatření

Horizontální oblast představuje tato opatření:
odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci (decoupling) zavedením jednotné platby na farmu,
respektování standardů na úrovni farmy, které se týkají kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a agroenvironmentálních opatření (cross compliance),
modulaci (přesun určitého procenta z přímých plateb na opatření venkovského rozvoje, jinými slovy přesun z I.pilíře SZP do II.pilíře SZP, přičemž I.pilířem se rozumějí tržní opatření a II. pilířem venkovský rozvoj),
zavedení zemědělského poradenského systému,
nová opatření v rámci venkovského rozvoje.

Tržní opatření se týkají :
Obilí, rýže, bramborového škrobu, sušených krmiv, ořechů, mléčných výrobků, hovězího masa a úprav půdy vyjmuté z produkce (set-aside).

Horizontální opatření :

1. Odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci (decoupling)
Dosavadní systém podpor (přímé platby) je koncipován výrobkově, což znamená, že zemědělský výrobce na základě přesně stanovených pravidel žádá o jednotlivé podpory. Jsou to: podpory na plodiny na orné půdě (obilí, olejniny, bílkovinná krmiva, len a konopí), prémie na krávy bez tržní produkce mléka, zvláštní prémie na býky a voly, porážkové prémie, prémie na bahnice, podpory na chmel, osiva a další, které se netýkají ČR. Taxativní výčet všech přímých plateb je uveden v příloze Nařízení č. 1259/99.
Reforma přináší změnu v tom, že se přijímá institut jednotné platby na farmu (single farm payment). V praxi to bude znamenat, že zemědělský výrobce bude v budoucnosti získávat jednu platbu namísto několika plateb, a to jako průměr plateb, které obdržel v referenčním období 2000-2002. Přitom jednotná platba se kalkuluje jako průměr získaných plateb za referenční období dělena tzv. oprávněnou plochou. Jednotná platba může být diferencovaná na regionálním základě.

Od tohoto kroku se očekává, že zemědělský výrobce bude sám na základě vlastní úvahy a při respektování standardů (cross compliance) rozhodovat o zaměření své zemědělské činnosti. Dále to znamená, že bude muset pružněji reagovat na poptávku na trhu a vyrábět v množství a kvalitě to, co požaduje trh/spotřebitel.

Komise ve svém návrhu reformy z ledna 2003 (další specifikace střednědobé zprávy z července 2002) chtěla přesunout co největší počet přímých plateb do jednotné platby. Tento návrh však nebyl členskými státy akceptován s odůvodněním, že by při přechodu na jednotnou platbu mohlo dojít k nežádoucím a nepředvídatelným změnám v dosavadní struktuře výroby či dokonce k opouštění půdy ve zvláště citlivých oblastech.

Konečná dohoda vyzněla takto :
členský stát si může ponechat 25% z přímé platby na plodiny na orné půdě jako vázané na produkci, zbytek pak bude součástí jednotné platby (v případě tvrdé pšenice je to 40%)
u ovcí si může ponechat 50% přímých plateb vázaných na produkci včetně plateb na tzv. nepříznivé oblasti (LFA), zbytek bude součástí jednotné platby
v sektoru hovězího má členský stát tyto volby:
i) ponechat si 100% prémií na krávy bez tržní produkce mléka a 40% porážkových prémií (všechny ostatní prémie v sektoru skotu se stanou součástí jednotné platby)
ii) ponechat si 100% prémií na krávy bez tržní produkce mléka (všechny ostatní prémie se stanou součástí jednotné platby)
iii) ponechat si 75% ze zvláštních prémií na býky a voly (zbylých 25% těchto prémií a všechny ostatní prémie v sektoru skotu se stanou součástí jednotné platby)

Dále si může členský stát založit národní/regionální rezervu (tzv. národní/regionální obálka), z té části podpor, u kterých byla přerušena vazba na produkci do výše 10%. Z takové obálky pak může členský stát poskytovat podpory na zvláštní typy hospodaření důležité z hlediska ochrany životního prostředí, zlepšování kvality výrobků nebo odbytu výrobků.

Pokud jde o datum vstupu v platnost jednotné platby na farmu, popřípadě možnost ponechání si výše uvedených plateb vázaných na produkci, pak i zde je ponechán dostatečný prostor pro členské státy - toto opatření se může zavádět počínaje rokem 2005, nejpozději však v roce 2007.

Z hlediska administrace nového systému (podpory bez vazby na produkci), se bude kalkulovat tzv. nárok na platbu (payment entitlement) na hektar, což je již výše uvedený podíl plateb nevázaných na produkci dělený oprávněnou plochou ve stejném referenčním období. Členské státy si také mohou vybrat, zda budou všechny platby, které nebudou vázány na produkci, vyplácet jako paušální platbu na hektar na národní nebo regionální bázi.

Členský stát si dále vytvoří národní rezervu z celkových práv na platbu ve výši 3%, aby mohl řešit změny, ke kterým mohlo dojít v období mezi referenčním obdobím a zavedením nového systému (noví výrobci, zdědění půdy a pod).

S ohledem na řadu možností, které členské státy budou mít při volbě plateb ve vazbě na produkci nebo bez vazby na produkci, bylo dohodnuto, že Komise vyhodnotí implementaci přijatých režimů do dvou let po jejich vstupu v platnost. Navíc, aby se předešlo nežádoucím poruchám z důvodu realizace uvedených alternativ členskými státy, má Komise právo řešit případné poruchy na trhu prostřednictvím řídících výborů.

2. Respektování standardů na úrovni farmy,
které se týkají ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a dobré zemědělské praxe (cross compliance)
V původním návrhu Komise z ledna 2003 se jednalo o celkem 38 standardů, které by měl zemědělský výrobce respektovat, aby mohl získat nárok na jednotnou platbu. V konečné verzi reformy je jich pouze 18 a jejich aplikace je časově odstupňována takto :
5 environmentálních směrnic a 3 směrnice týkající se veřejného zdraví a zdraví zvířat od ledna 2005
4 směrnice týkající se veřejného zdraví a zdraví zvířat a 3 směrnice týkající se notifikace nemocí zvířat od roku 2006
3 směrnice týkající se pohody zvířat (animal welfare) od roku 2007.

Jsou stanoveny rovněž „proporcionální“ sankce při neplnění těchto standardů s tím, že členský stát si může 25% z takto získaných pokut ponechat, zbytek se vrací do rozpočtu EU a bude použit na tržní opatření.
Hlavním kontrolním systémem dodržování standardů zůstává Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) s tím, že nejméně 1% farem, kterým jsou poskytovány přímé platby, bude ročně tímto systémem kontrolováno.

3. Modulace
Modulací se rozumí přesun určitého procenta z celkových přímých plateb, které členský stát získá, na opatření související s venkovským rozvojem (přesun z I. pilíře do II.pilíře). Tato modulace byla již zavedena na dobrovolné bázi Nařízením Rady 1259/99 a praktikovala ji V.Británie a Francie, která ji však v roce 2002 přerušila.

Reforma zavádí modulaci následujícím způsobem :
Farmy, kterým jsou poskytovány přímé platby nad 5000 EUR, budou ročně vyčleňovat z těchto plateb 3% v roce 2005, 4% v roce 2006 a 5% v roce 2007 a od roku 2008 do roku 2013 rovněž 5% na venkovský rozvoj. Farmy pobírající platby do 5000 EUR ročně jsou od snižování plateb výše uvedenými procenty osvobozeny.

Z hlediska další distribuce takto získaných finančních prostředků byl dohodnut tento postup:
1% ze získaných prostředků zůstává v členském státě, kde byly generovány.
Zbytek procent se stane součástí zvláštního fondu, který bude přidělován Komisí členským státům podle kritérií zemědělské plochy, zaměstnanosti v zemědělství a hrubého domácího produktu na hlavu vyjádřeného kupní silou. Navíc bude platit, že každý členský stát získá alespoň 80% „svých vlastních“ modulovaných prostředků zpět.

Modulace se nevztahuje na nové členské státy do té doby, než dosáhnou jejich přímé platby stejné úrovně, jaká je v současných členských státech.

Finanční disciplina
V původním návrhu Komise z ledna 2003 byly stanoveny přesné podmínky a rozdílná procenta snížení plateb (degresivita) na podniky, kterým jsou poskytovány platby v kategorii 5000 EUR - 50 000 EUR a kategorii nad 50 000 EUR. Namísto toho se v konečné verzi reformy dohodlo vytvoření zvláštního finančního mechanismu. Smyslem vytvoření tohoto mechanismu, který bude zaveden v roce 2007, je zajistit, aby objemy finančních prostředků na financování společné zemědělské politiky
(podtitul 1a - tržní opatření a přímé platby) respektovaly roční limity stanovené ve finančních perspektivách (jinými slovy, aby nebyly překročeny limity financí pro zemědělskou kapitolu).

Přímé platby se budou snižovat v případě, že předpovědi naznačí, že podtitul 1a snížený o 300 mil. EUR bude v daném rozpočtovém roce překročen. Rada na základě návrhu Komise, který bude předložen nejpozději do 31.března kalendářního roku, upraví nejpozději do 30.června procento snížení. Komise může modifikovat Radou upravená procenta o plus minus 3% nejpozději do 15.10.

Eventuální snižování přímých plateb v rámci uvedeného finančního mechanismu se podle Deklarace Komise nebude vztahovat na nové členské státy.

4. Zavedení zemědělského poradenského systému
V původním návrhu Komise byl tento systém nazýván audit farem. Smyslem zavedení zemědělského poradenského systému je pomáhat zemědělským výrobcům při aplikaci standardů v agroenvironmentální oblasti, kvality a bezpečnosti potravin a pohody zvířat (cross compliance) včetně ověřování, jak jsou tyto standardy zemědělským výrobcem plněny.
Tento systém bude pro členské státy dobrovolný do roku 2006, od rolu 2007 musejí členské státy svým zemědělským výrobcům tento systém nabídnout. I tak zůstává systém na dobrovolné bázi. Počínaje rokem 2010 a na základě zprávy Komise o fungování tohoto systému rozhodne Rada, zda by se měl systém stát pro zemědělské výrobce povinným.

5. Nová opatření v rámci venkovského rozvoje
Zvýší se objem finančních prostředků na opatření spojená s venkovským rozvojem a rozšíří se počet příslušných opatření. Tato opatření začnou platit od roku 2005 a záleží na členských státech, která opatření si vyberou.

Jedná se o podpory pro zemědělské výrobce, kteří budou respektovat standardy (cross compliance). Tyto podpory budou mít paušální charakter, budou dočasné a degresivní s maximem na 5 let. Na zemědělské hospodářství bude platit limit 10 000 EUR v daném roce.

Dále se bude jednat o pobídkové platby pro zemědělské výrobce, kteří budou chtít participovat na zlepšování kvality zemědělských výrobků, používaných zemědělských postupů a budou to spotřebitelům určeným způsobem zaručovat. Tyto podpory budou vypláceny ročně po dobu 5 let do maxima 3000 EUR na farmu.

Zemědělští výrobci, kteří budou využívat zemědělský poradní systém, budou moci získat podporu do maxima 80% nákladů na tyto služby při limitu 1500 EUR.

Budou poskytovány podpory organizacím výrobců na jejich činnost spojenou s informováním veřejnosti a propagací zemědělských výrobků, které budou vyráběny při respektování standardů na kvalitu. Veřejné podpory budou moci být poskytovány do maxima 70% oprávněných projektových nákladů.

Podpory pro mladé farmáře se budou týkat lepších možností, pokud jde o investiční podpory (větší priorita, vyšší sazby a podpory při zakládání farem.). Totéž platí o malých zpracovatelích, kterým bude dána možnost se přizpůsobit po delší časové období požadavkům při získávání finančních prostředků z venkovských rozvojových fondů.

U agroenvironemntálních opatření se zvýší kofinancování EU ze 75% na 85% v oblastech spadajících pod Cíl 1 (regiony, v nichž je HDP nižší než 75% průměru EU) a z 50% na 60% v ostatních oblastech.

A konečně bude možno poskytovat roční prémie na udržovací náklady a ušlý zisk pro soukromé vlastníky lesů v případě zalesňování zemědělské půdy vlastněné veřejnými orgány. Dále bude možné poskytovat podpory pro státní lesy za podmínky, že tyto podpory budou tržně neutrální a nezpůsobí poruchy konkurence v sektoru lesů.

Tržní opatření

1. Obiloviny
Komisí navrhované snížení intervenční ceny obilovin o 5% nebylo dohodnuto a ani neprošel další kompromisní návrh na snížení intervenčních cen pouze u kukuřice a ječmene o 2,5%. V konečné verzi reformy je úroveň intervenční ceny na obilí zachována, o 50% se sníží tzv. měsíční příplatky k této ceně (slouží k zajištění stabilního toku dodávek během roku). Přímá platba na obilí ve výši 63 EUR/t zůstává nezměněná .
U žita budou zrušeny intervenční nákupy. Členské státy však mohou v případě nutnosti kompenzovat své výrobce z národní obálky vytvořené z prostředků plateb bez vazby na produkci. Bude to ale možné jen v tom případě, když produkce žita v daném členském státě překročila úroveň 5% z celkové produkce obilí v referenčním období 2000-2002 a když produkce žita v tomto státě byla vyšší než 50% z celkové produkce EU. Německo pak může čerpat z této rezervy 10% pro své regiony, kde se převážně pěstuje žito. Znamená to, že z modulovaných prostředků získá zpět 90% (ostatní země 80%), ale z těchto 90% musí být 10% věnováno do sektoru žita.
U bílkovinných krmiv se dosavadní příplatek ve výši 9,5 EUR/t změní na podporu ve výši 55,57 EUR/ha, ale jen v rámci maximální zaručené plochy l,4 mil.ha.
U tvrdé pšenice se snižuje příplatek pro tzv. tradiční oblasti ze současné úrovně 344,5 EUR/ha postupně až na 285,0 EUR/ha v roce 2006 s tím, že počínaje rokem 2005 budou tyto podpory cele zahrnuty do jednotné platby na farmu. V současné době platný příplatek na tvrdou pšenici ve výši 139,4 EUR/ha pro tzv.dobře zavedené oblasti bude během tří let zrušen.
Zároveň se zavádí prémie na kvalitu ve výši 40 EUR/ha pro tradiční oblasti, jedná se o vysoce kvalitní tvrdou pšenici určenou na výrobu těstovin a mouky. Tato podpora se váže na použité odrůdy tvrdé pšenice.

2. Bramborový škrob
Zůstane zachována minimální cena na brambory na škrob (v návrhu Komise se počítalo s jejím zrušením), ale tato cena může být snížena v závislosti na intervenční ceně kukuřice. Z přímé platby na bramborový škrob zůstane 60% vázáno na produkci, 40% se stane součástí jednotné platby. Původní návrh Komise byl 50:50.

3. Sušená píce
Dosavadní přímá platba poskytovaná pěstitelům jak uměle tak i na slunci sušené píce (rozdíl v sazbě) se stane součástí jednotné platby, ovšem v limitu 133 mil.EUR. V roce 2004/2005 se zavede tzv. specifická výrobková podpora (crop product specific) na sušenou píci ve výši 33 EUR/t, bude jednotná jak pro píci sušenou uměle tak i na slunci a pro jednotlivé členské státy bude ustaven produkční limit. Původní návrh Komise zněl na zrušení této podpory během čtyř let. Nicméně Komise předloží do září 2008 zprávu o vývoji v tomto sektoru a pokud se to ukáže jako nutné, může dojít k přehodnocení reformy.

4. Ořechy (vlašské a lískové ořechy, pistácie, mandle a svatojánský chléb).
Na ořechy bude poskytována specifická paušální výrobková sazba ve výši 120,75 EUR/t v rámci celkové plochy EU 800 tis.ha s tím, že bude umožněna jistá flexibilita národním státům, pokud jde jejich národní plochy. Navíc mohou členské státy svým výrobcům doplácet stejně vysokou částku (120,75 EUR/t.)

5. Rýže
Intervenční cena na rýži bude snížena o 50% (z 298,35 EUR/t na 150 EUR/t). Zůstanou zachovány intervenční nákupy (původní návrh Komise počítal s jejich nahrazením v podobě nákupů na základě tzv. záchranné sítě, tj. s podstatným omezením těchto nákupů a doplněním o tzv. soukromé skladování).Jako kompenzace za snížení intervenční ceny se zvýší přímá platba z 52,65 EUR/t na 177 EUR/t, přičemž bylo dohodnuto, že z této částky bude 102 EUR/t zahrnuto do jednotné platby a 75 EUR/t zůstane jako specifická výrobková podpora.
Nákupy do intervenčních skladů se ovšem omezují na 75 tis.tun ročně.
Také maximální garantovaná plocha se sníží, buď na dosavadní nejnižší zaznamenanou úroveň nebo se za základ vezme referenční období 1999-2001. Při překroční maximální garantované plochy navrhovala Komise vysokou pokutu (super penalty), ale v konečné verzi reformy byly tyto pokuty zmírněny na „přiměřené“.

6. Vyjmutí půdy z produkce (set aside)
Pokud chtěl zemědělský výrobce získat přímé platby na základě existujícího režimu, musel povinně vyjmout z produkce určité procento (původně se jednalo o 10%, v některých letech to byla procenta nižší).
Tento institut vyjmutí půdy z produkce ve výši 10% zůstává reformou zachován jako povinný, osvobozeny z této povinnosti jsou jen zemědělská hospodářství s rozlohou půdy menší než 20 ha a ta, která provozují ekologické zemědělství. Vyjmutí půdy z produkce bude rotační a na takto vyčleněné půdě se budou moci pěstovat plodiny, které neslouží k lidské spotřebě (např. řepka na výrobu biopaliv). Původní návrh Komise počítal s nerotačním vyjmutím půdy z produkce a se zrušením možnosti pěstovat na této půdě plodiny pro průmyslové účely. Tento návrh neprošel. Rada může na základě potřeb trhu rozhodnout o další povinnosti vyjmutí půdy z produkce (zřejmě zvýšit procento).

7. Uhlíkový kredit
Zavádí se nová prémie ve výši 45 EUR/ha na energetické plodiny nepěstované na půdě vyjmuté z produkce při limitu plochy o rozloze 1,5 mil.ha. Podmínkou je uzavření kontraktu mezi pěstitelem a zpracovatelem. Tato plocha není rozdělena na jednotlivé členské státy. Komise předloží do konce roku 2006 zprávu o vývoji.

8. Mléčné výrobky
Zde dochází k asymetrickému snížení intervenčních cen na máslo a sušené odstředěné mléko takto: počínaje rokem 2004 (o rok dříve než předpokládala Agenda 2000-předchozí reforma) se intervenční cena sušeného odstředěného mléka snižuje po tři roky o 5%, zatímco intervenční cena másla se snižuje po dobu tří let o 7% a jeden rok o 4%. Agenda 2000 navrhovala snížení pro oba výrobky počínaje rokem 2005 o 5% po dobu tří let. Jako kompenzace za toto snížení se stanoví sazby 11,81 EUR/t v roce 2004 23,65 EUR/t v roce 2005 a 35,5 EUR/t v roce 2006 (přímá platba, která zahrnuje jak sazbu přímé platby tak i tzv. doplňkovou platbu).
Nákupy másla do intervenčních skladů budou omezeny na množství 70 000 tun v roce 2004/2005 s ročním snižováním 10 000 tun až na úroveň 30 000 tun v roce 2008/2009.
Pokud jde o zahrnutí prémií na krávy (přímá platba) do jednotné platby, dojde k tomu tehdy, až bude celá reforma realizována. Nicméně členský stát může na základě vlastního rozhodnutí zahrnout tuto prémii do jednotné platby dříve, třeba pouze na regionální bázi.
Kvótní režim byl prodloužen až do roku 2015, ke zvýšení kvót dojde v roce 2006
(Agenda 2000 počítala se zvýšením v roce 2005). Nedojde tedy ke zvýšení kvót v roce 2007 a 2008, jak předpokládal návrh Komise. Pro Řecko byly kvóty zvýšeny separátně .
Ruší se administrativní cílová cena (target price) což je fiktivní velkoobchodní cena, ke které se měly tržní ceny v daném roce blížit. Na základě této ceny se stanovily odvody při překročení kvót (115% této ceny) a režim pro školní mléko. Namísto této ceny se bude využívat intervenční cena.

9. Hovězí
V tomto sektoru pokud jde o tržní opatření nejsou převratné změny. Rakousku byly navýšeny limity prémií na krávy bez tržní produkce mléka o 50 000 ks výměnou za snížení limitu prémií na býky a voly .Portugalsku byly zvýšeny limity na prémie krav bez tržní produkce mléka na 416 539 kusů a Itálie může zvýšit limit na porážkové prémie na 1 892 201 kusů.

10. Olivový olej, tabák a bavlna
V Deklaraci Komise, která je jednou z 13 příloh ke konečné verzi reformy , se uvádí, že Rada bere na vědomí záměr Komise připravit do podzimu 2003 návrhy na reformu ve výše zmíněných společných tržních organizacích.

Finanční aspekty reformy
Dohodnutá reforma respektuje rozpočtové limity dohodnuté v Berlíně 1999
(rozpočet 2000-2006) a limity schválené v říjnu 2002 v Bruselu na léta 2007-2013.
Pouze v Deklaraci Komise v příloze 3 k textu reformy se uvádí, že v důsledku dřívějšího zavedení modulace budou provedeny v rozpočtu 2000-2006 nepatrné úpravy.

Reforma Společné zemědělské politiky a jednání o zemědělství ve WTO

Podpory poskytované zemědělským výrobcům v členských státech WTO jsou z hlediska Dohody o zemědělství, Uruguayské kolo (1986 - 1994) členěny do tří kategorií :
Amber box
Blue box
Green box
Amber box : zde jsou začleněny veškeré dotace spojené s produkcí a podporou cen (v EU např. intervenční ceny). Tento druh plateb se považuje za dále nežádoucí pro mezinárodní obchod a proto na tyto platby přijaly členské státy WTO
(dříve GATT) závazky na snižování podle schváleného klíče.
Blue box : jsou dotace sice také do určité míry spojené s produkcí, ale cílené na plochu a počet zvířat, přičemž tato plocha a počet zvířat je zafixován, nezvyšuje se.
(přímé platby). Jinými slovy, tyto platby se odvíjejí v rámci programů, kterými se limituje produkce. Členské státy nepřijímají závazky na jejich snížení.
Green box : zde figurují dotace, které nejsou spojeny s úrovní produkce, cenami nebo počty zvířat a ploch. Tyto platby (např. výdaje na zemědělský výzkum, zlepšování kvality produktů apod.) nemají limit a členské státy na ně nepřijímají závazky.

Výsledky dohodnuté reformy dávají EU možnost dostát eventuálním budoucím snížením podpor zařazených do amber a blue boxu tak, jak budou ve WTO v konečné verzi navrženy (zatím neexistuje mezi zeměmi WTO konsensus na konečnou verzi další reformy v oblasti zemědělství a mezinárodního obchodu).

Pokud by totiž mělo dojít ke snížení plateb spadajících do blue boxu, pak všechny platby v rámci reformy SZP, které se stanou součástí jednotné platby na farmu, budou spadat do třetí kategorie, tj. do green boxu. Jsou to tedy platby, na které se nevztahují závazky na snížení.

Obdobně snížení intervenčních cen a dalších tržních podpor (např. snížení podpor na sušenou píci) znamená snížení objemu podpor zařazených do amber boxu. EU může obstát při eventuálním požadavku na snížení těchto podpor ze strany WTO. Snížení intervenčních cen a tím i snížení tržních cen také znamená, že ceny EU se přiblíží k úrovni světových cen, což povede k tomu, že se budou moci snížit vývozní subvence a v druhém plánu bude také možné snížit úroveň cel, což zatím návrh budoucí dohody v rámci WTO předpokládá.

Reforma Společné zemědělské politiky a postavení ČR

Reforma se nedotkne dojednaných limitů na přímé platby a kvóty v rámci Přístupové smlouvy. Modulace (snižování přímých plateb ročně o stanovená procenta) se nebude týkat ČR. Také eventuální snižování přímých plateb prostřednictvím finančního mechanismu se ČR týkat nebude (dokud nebudou sazby přímých plateb vyrovnány na úroveň plateb současných členských států EU).
Reforma Společné zemědělské politiky přináší některé nové prvky, které se budou vztahovat i na nové členské země a které nemohly být před dojednáním Přístupové smlouvy do ní zahrnuty.

Výhrady ČR k reformě SZP EU.
Zástupci ČR se spolu s ostatními reprezentanty resortů zemědělství kandidátských zemí (KZ) účastnili závěrečných jednání o konečné podobě reformy SZP se statutem pozorovatele. V průběhu diskuse se vyjadřovali k jednotlivým bodům formou tzv. „Společné deklarace“ (Joint Declaration), kde sdělovali své výhrady. Některé připomínky KZ byly závěrečnou verzí reformy zohledněny, ale pro ČR zůstává několik problematických prvků.

ČR má výhrady k následujícím závěrům reformy :

Asymetrie mezi krácením intervenční ceny u másla a u SOM (sušeného odstředěného mléka). Zatímco stávající členské země budou mít krácení intervenční ceny zmíněných komodit kompenzováno formou přímé platby, nově přistupující země by tuto kompenzaci čerpaly v rámci dohodnutého přechodného režimu (phasing - in) 30% sazeb od r. 2005.
ČR nadále nesouhlasí s tímto principem a požaduje stejnou úroveň kompenzace jako u stávajících členských zemí EU, (to znamená výpočet kompenzace pouze z navýšení v rámci reformy SZP EU) .

ČR přijala v Kodani přes výhrady přechodný režim (phasing - in) počínaje 25% sazeb přímých plateb od r. 2004 s postupným vyrovnáním režimů se stávajícími členskými zeměmi EU do r. 2013. Tuto okolnost je nezbytné zohlednit i v postupném přechodu na jednotlivé reformní kroky.
ČR proto požaduje možnost přechodného období pro plné uplatnění podmíněnosti standardů v rámci „cross - compliance“ (křížové kontroly) do konce přechodného období do ukončení režimu „phasing - in“ do r. 2013. (Termíny aplikace jednotlivých skupin z 18 směrnic bude stanoveno na základě rozhodnutí ČR - podle stupně připravenosti faremního sektoru na tento druh kontrol - v příloze návrh a zdůvodnění pozice ČR).

ČR požaduje uplatnění obecného principu „Nenarušení podmínek dohodnutých v Kodani“ aplikací závěrů reformy SZP EU pro nové členské země.

Ad 6.
Zapojení pracovníků resortu do struktur EU - „Komitologie“
Od podpisu Smlouvy o přistoupení dne 16.4.2003 mají zástupci MZe nominovaní do pracovních orgánů Evropské komise a Rady ES možnost účastnit se jako pozorovatelé příslušných jednání. Maximální možná účast na jednáních je podmínkou k rychlému začlenění ČR do rozhodovacího procesu EU a přispívá ke kontinuitě vývoje projednávaných témat a přehlednosti obsáhlé agendy existující v rámci zemědělské politiky EU. MZe v souladu s materiálem: „Návrh na institucionální zajištění členství ČR v EU a na koordinaci procesu rozhodování“ schváleném RVEI dne 14.3. 2003 svolává pravidelně Resortní koordinační skupinu, kde se kromě schvalování stanovisek vypracovaných pro jednání pracovních orgánů Rady EU prezentují připomínky jednotlivých úseků k různým aspektům přípravy podkladů. Jde o důležitý komunikační mezník přispívající k zefektivnění procesu předávání informací mezi EU a MZe.

Dalším stupněm rozhodovacího procesu je Výbor pro EU, který projednává aktuálně zpracovávaná témata na meziresortní úrovni a definitivně schvaluje instrukce pro Výbor stálých zástupců a mandáty pro Radu ministrů.

Koordinaci rozhodovacího procesu je v členských zemích přikládán velký význam a právě zemědělství, které představuje nejobsáhlejší agendu v rámci EU, je charakteristické největším počtem pracovních orgánů na různých úrovních institucí EU. Ve zbývajícím období před vstupem ČR do EU je nezbytné nastavit správnou funkci celého systému tak, aby se k 1.5.2003 do něho zástupci ČR mohli plynule zapojit se všemi atributy plnoprávných členů EU schopných prosazovat zájmy své země.